Report: První český turnaj v Pokémon Sword & Shield

V neděli 8.12. proběhl v Černém rytíři v Praze testovací turnaj v Pokémon Sword & Shield. Na jeho průběh se můžete zpětně podívat netradičně z organizátorské perspektivy.

Přípravy na turnaj

Šibeniční termín pouhé tři týdny po vydání hry jsem zvolil zcela záměrně. Účelem prvního turnaje totiž bylo otestovat nejen novou metu, ovládání herního software a hardware, ale i schopnost hráčů se připravit v omezeném čase.
Věděl jsem, že moc lidí časově náročnou přípravu ve vymezeném termínu nezvládne. Díky tomu se dal očekávat nízký počet účastníků.
To byl užitečný vedlejší efekt, protože bylo jasné, že během turnaje budeme řešit porodní bolesti při ovládání nových her. Takové věci je vždy lepší si osahat v méně lidech.

V týdnu před turnajem jsme nějaké věci otestovali na pražské lize, která je každý čtvrtek od 17:30 v Mephitu na Arbesově náměstí.
Jelikož mám dva Switche, některé funkce týkající se hostování lokálních turnajů jsem si osahal podle návodu od KhalidVGC doma. Některé věci ale šlo otestovat až na místě.
TheStoupa byl tak hodný, že mi před turnajem půjčil router, takže jsme nemuseli zápasit s nestabilní lokální wifi.

Pomalý začátek

Do Černého rytíře jsem dorazil na otevírací dobu. Kromě nás tam byla i větší skupinka věnující se nejmenované karetní hře. Černý rytíř je velký, takže jsme se tam v pohodě poskládali.

Uzurpoval jsem si stůl u zásuvky, kterou jsem potřeboval na organizátorský počítač a router. Ihned jsem si uvědomil první nedostatek. Zapomněl jsem vzít druhou rozdvojku, abych mohl hráčům poskytnout charging station.
Když vám během turnaje dochází baterie, zvednete ruku, zavoláte judge, dohrajete zápas a pak se s protivníkem přesunete k charging station, kde si můžete konzoli během dalšího zápasu dobíjet.
Organizátor musí možnost dobíjet konzole hráčům poskytnout. Jako nouzovou charging station jsem tak zprovoznil svoji powerbanku a poznamenal jsem si, že příště musí být na seznamu věcí na cestu minimálně ještě jedna prodlužka.

Toxy a Timo breedovali a trénovali až do noci, ale vlastními silami ani silami kamarádů po ruce nestihli připravit úplně všechno. Proto jsme ještě na místě poměnili pokémony, přeučili útoky a pomohl jsem oběma dodáním vzácných itemů.

Hráči se postupně sešli a vypadalo to, že budeme mít krásných sedm účastníků.

Zcela neomylně ovšem došlo na to, že hráči neumějí číst pravidla. Dva hráči si mysleli, že budou v turnaji moct použít Rental týmy. Osobně bych proti tomu na testovacím turnaji nic neměl, nicméně herní software u lokálních turnajů neumožňuje Rental tým zvolit.
Hráči se s tím vypořádali různě – jeden odešel s tím, že přijde příště, až bude mít tým. Archie se k tomu postavil statečně a šel sestavit tým z pokémonů, které měl ve hře, ačkoli tam ještě neměl postavený competitive tým.

Další problém, na který jsme narazili, byl, že v pravidlech Ranked Battle Season 1 se nesmějí hrát Gigantamax pokémoni, ačkoli v pravidlech VGC 2020 jsou povolení. Jelikož ve hře ještě VGC 2020 pravidla nejsou dostupná, nebyla jiná možnost. Toto se dotklo dvou hráčů, kteří měli v týmu Gigantamax pokémona. Museli ho nahradit.
S tím se opět vypořádali různě. Libor svého pokémona nahradil jiným. Toxy měl v týmu Gigantamax pokémony dva a rozhodl se nahradit pouze jednoho. Do turnaje tak šel pouze s pěti pokémony!

Nakonec jsme tedy byli v počtu šesti hráčů, mě jako jediného organizátora a TheStoupa se na nás přišel podívat jako divák.

Registrace

Další zajímavá kapitola byla registrace týmů ve hře.
Nejdřív bylo potřeba nastavit si v konzoli síť. V tom ale byl háček. Náš router v sobě neměl internet. Aby šlo uložit nastavení sítě bez internetu, je potřeba provést specifickou kombinaci akcí v System Settings. Polovině hráčů jsem to ukázal já a zbytku pomohl TheStoupa.

Přepnout hru na LAN mód je pomalu takový easter egg. Na správné obrazovce musíte podržet L, R a levou páčku zároveň. Když se konzole přepne do tohoto módu, mohu z organizátorské hry posílat ostatním pravidla. Než se konzole na LANu najdou, trvá to cca půl minuty. Pak je ještě potřeba na organizátorské konzoli zmáčknout A, což mi občas trvalo také cca půl minuty ^^‘

Další věc, kterou jsme zjistili, byla, že po registrace do turnaje v software hry se dá před locknutím Battle Boxu vylézt zpět do hry.
Hráč si akorát musí dát pozor, aby nezrušil účast v turnaji, protože to organizátor nemá jak opravit.
Možnosti vléz zpět do hry jsme využili, když si hráči opravovali před dokončením registrace týmy.
Organizátor hráči registrovanému do turnaje již nemusí posílat data turnaje podruhé.

U registrace byla nejcennější zkušenost, že to skutečně chce při registraci dva organizátory – jednoho, který zadává hráče do počítače a kontroluje team sheety, a druhého, který provádí registrace ve hře a locknutí battle boxů.

Turnaj

Začali jsme s mírným zpožděním 36 minut, tedy zhruba podle plánu.

Byla před námi poslední technická překážka – zjistit, jak se mají hráči propojit. Tato funkcionalita buď není zdokumentovaná vůbec, nebo je její dokumentace skrytá tak důkladně, že ani s přístupy ke všem profesorským platformám se mi to nepodařilo dohledat.
Hráči se párují pomocí zadávání trojmístných kódů. Člověk by čekal, že stačí, aby se soupeřem zadali stejný kód. Tak to ovšem nefunguje. Hráče to spáruje pouze, když zadají stejné první dvě číslice a jako třetí číslici zadá první hráč 1 a druhý hráč 2. Takže jsme u prvního stolu používali 111 a 112, u druhého 221 a 222 atd.

Chtěl jsem se k hráčům z organizátorské konzole připojit přes Spectator Mode, ale nepodařilo se nám za celý turnaj přijít na to, kdy a jaký kód zadat (jak jsem se později dočetl, podle aktualizovaných oficiálních pravidel to má být kód se stejným začátkem a 3 na konci pro první spectator konzoli).
Proto mě ani tolik nemrzelo, že jsem si sice s sebou vzal capture card, abych otestoval nahrávání/streamování zápasů z lokálních turnajů, ale zapomněl jsem si doma dock a HDMI kabel, bez kterých to nejde.
To tedy otestuju příště.

Turnaj samotný už pak probíhal hladce.

První kolo

Turnajový software na nás byl hodný, protože v prvním kole spároval tři hráče s hotovými týmy proti třem hráčům, kteří si competitive tým nestihli úplně připravit.

Díky tomu po prvním kole neměl nikdo ze silných hráčů nevýhodu prohry v prvním kole. V prvním kole své zápasy vyhráli Hamstermania, FÉRPLEJ a Timo.

Druhé kolo

V druhém kole dostal Hamstermania ze soupeře nejsilnějšího nováčka v podobě Tima. Povedlo se mu zvítězit.
Downpair hrál FÉRPLEJ proti Archiemu a výhody plně připraveného týmu využil k výhře, takže bylo jasné, že bude v posledním kole hrát proti Hamstermaniovi o výhru.
Toxy dotáhl svůj pětičlenný tým k výhře.

Třetí kolo

Na fotce v záhlaví, kterou pořídil TheStoupa, sleduji „finálové“ třetí kolo. V popředí se hraje přímý souboj o první místo mezi Hamstermanií a FÉRPLEJem.

Hamstermania uhájil čest a jeho kombinovaný Trick Room tým s Hawluchou slavil úspěch.

Timo a Toxy si to rozdali o třetí místo, ale převahu měl plně připravený Timův tým. Toxymu to přesto stačilo na čtvrté místo díky lepší resistance.

FÉRPLEJ neměl takové štěstí a prohra s Hamstermaniou ho poslala až na třetí místo za Tima. Škoda, že nedostali možnost zahrát si přímý souboj o druhé místo.

Závěr

Hry v Swoosh jsou velmi rychlé. Turnaj skončil přesně v 13:00, tedy o 3 hodiny dříve, než byl avizovaný pesimistický odhad.

Krátce po turnaji dorazila Maria, aby nás vyfotila, už neměla koho fotit. Nikdo nečekal, že turnaj tou dobou bude již hotový. Focení během jsme za ni se Stoupou zastali.

Hráči zmiňovali, že by bylo dobré mít v turnajích ceny, i kdyby to mělo znamenat vybírat registrační poplatek. Do příště to zvážím.

Po turnaji jsme ještě chvíli poseděli, zahráli si Mario Kart. Archie mě vyzval na vyrovnaný Bo3 zápas v Singles.
Hráči se rozcházeli postupně. Všichni se tvářili v zásadě spokojeně, takže turnaj považuji za úspěch.

Hlavně jsme se toho hodně naučili o hře a jejích technických možnostech.

Výsledky

Velice všem děkuji za účast, Stoupovi za zapůjčení routeru, sledování a focení. Těším se na vás na dalších akcích již brzy!

John Beak, 11.12.2019, verze 2, revidováno 22.12.2019